1)
Teď postel z plechu mám a místo deky dekl.
Moje místo na marách, jen číslo kolem krku.
Tělo uválený a dvě díry do palice,
už mi to dochází, noční střelba na ulici.
REF.:
Přesně tak to vypadá den po mý smrti. Teď v truhle hozenej, studenej jak led.
Do pekla fronta stojí, Pán Bůh mě nepřijímá. Co nadělám, nemám cestu zpět.
2)
Vždyť leží nás tu víc, parťáci od naproti,
vždy stáli za hranou, teď prohráli sázku se smrtí.
To s kvérem v ruce hned každou hádku nelze řešit,
ten, kdo nepochopil, v plechový bedně bude ležet sám.
REF.
Přesně tak to vypadá den po mý smrti, den po mý smrti.