1)
Od dávných časů tu do ohně civěj dva páry divnejch postav a nechtěj to vzdát.
Čekáš tu peklo či sám ďáblův chřtán, ta rudá záře, plameny tě žerou.
2)
Těm čtyřem ďáblům však jeden tu velí, až rozkáže on, tak ostatní jdou.
Jen dýmy se valí a lezou tu ven, než sáhnou do výhně, změní se den.
REF.:
Tak teď tu stojí ten, co vládne řece, láva se valí, už nejde přebrodit.
Klaníš se jemu, jak v ohni tu stojí, však rarach nespoutaný neshoří tu teď.
Teď velí vládce ohnivý řeky, čekající na povel nikdo nejde vpřed.
Teď velí vládce, do boku tě bodá, ta rudá výheň nejde ochladit.