Jak již kapela v září letošního roku avizovala, se smržovskou rock-metalovou grupou se z časových důvodů rozloučil po necelých pěti letech bicman Roman Řehořek. Přezdívaný Ramon měl s DanGar Six dohrát ještě zbytek nasmlouvaných podzimních koncertů roku 2020, jenže situace s Covid-19 vzala za své a všechna vystoupení byla zrušena, včetně těch zimních. Klávesák Destroyer k tomu dodává: “ Vývoj událostí a vládních nařízení v Čechách a vůbec po celým světě je totálně na „hovno“, všem nám chybí hraní před skvělým publikem, pokec s našimi přáteli, čepovaný pivko. Na druhou stranu jsme měli víc času zapracovat na novým albu, který už spěje pomalu k finálnímu výsledku a taky si najít novýho bubeníka“. A právě o nové tváři DanGar Six bude dnes řeč. Rozhovor se sedmadvacetiletým rodákem z Liberce, Martinem Slukou, přináší kapela níže.

Martine, popiš nám tvé začátky ve spojitosti s hudbou. Od kolika let vnímáš muziku jako koníčka a co vše za tím stojí, co tě k tomu vedlo?

Už od prvního stupně ZŠ jsem byl hudební nadšenec, hlavně do rocku a metalu, protože ho poslouchal můj táta. Na této hudbě jsem de facto vyrostl a přirostla mi k srdci, zajímal jsem se o biografie kapel jako jsou Iron Maiden nebo Metallica, a i když jsem se věnoval závodně florbalu, tak má vášeň k hudbě stále rostla a já chtěl začít na něco hrát. . Rodiče mi nakonec můj sen splnili a pod stromeček jsem v 15 letech dostal svou první bicí soupravu.

Takže tvým prvním nástrojem byla bubenická sada. Zkoušel si hrát taky na něco jiného? Proč zvítězila právě ta bicí souprava?

Už od mala jsem bubnoval na hrnce a pánvičky, do stolu… Myslím si, že bicí mi byly zkrátka souzený, jsou mou první a poslední volbou.

Přání hrát v kapele jsi v sobě cítil hned od začátku nebo nápad přišel až někdy později?

Hrát aktivně jsem chtěl již od počátku, co jsem se hudbě začal věnovat. Měl jsem vidinu koncertovat pro vyprodaný haly. Hudba mě vždy naplňovala a naplňuje. Když začnu hrát neexistuje okolní svět a starosti v něm.

Jsi rocková krevní skupina již od narození. Byly někdy chvíle, že jsi chtěl metal opustit, vynechat, dát si pauzu? Není tajemstvím, že jsi bubnoval i v pop-rockové kapele.

Jak jsem už zmínil, od mala jsem vedenej k rockový a metalový hudbě, rád si poslechnu Iron Maiden, Motörhead, Metallicu nebo Judase. Ale mám i období, kdy si rád poslechnu alternativnější žánry. Rock a metal mě ale provází od malička a jsou mojí krevní skupinou číslo jedna. Rád se vracím ke starýmu a poctivýmu rocku. Zlomové kapely, které ovlivnily mojí tvorbu jsou Judas Priest, Iron maiden, Metallica.

V kterých kapelách jsi až doposud hrál?

V roce 2013 jsem stál u zrodu dnes již neexistující kapely Esthetics, byla to zábavová kapela hrající převážně převzatý hardrockový písničky. S touto kapelou také vyšlo i „moje“ první EP „Král společnosti“. Postupem času se ale kapela začala orientovat jiným směrem a přišel čas změnit název a směřování kapely. V současnoti s novým názvem „Životu“ hrajou pod popovým kabátem. Já jsem ale cítil, že to není pro mě to pravý a že chci zase hrát tvrdší muziku – jsem zkrátka rocker každým coulem. Klukům z bývalé kapely přeju jen to nejlepší na jejich hudební cestě a rád se zajdu podívat na jejich koncert.

Jak vzniklo spojení Martin Sluka a DanGar Six?

Po odchodu z kapely Životu jsem cítil, že potřebuju hudební detox, zkrátka si dát pauzu a načerpat novou inspiraci, múzu. Kdybych si onen detox nedal, asi bych hudebně vyhořel. Postupem času mi ale začal chybět kousek sebe, byla to hudba. Díky mojí přítelkyni, která je mou fanynkou číslo jedna, a její podpoře a motivaci jsem začal zase ve volném čase cvičit, a jak to bývá… Když člověk dře – objeví se příležitost. A ta taky přišla. Kontaktoval mě můj dlouholetý kamarád Martin Medvěd Pecho s nabídkou „práce“ na pozici bubeníka v Dangar Six. A jelikož DG6 je v našich končinách velký jméno, rozhodl jsem se to zkusit. Právě začátky mojí hudební kariéry byly s Medvědem, v pubertě jsme začínali hrát spolu a měli vizi, že jednou budeme mít společnou kapelu. Trvalo to sice přes 10 let, ale náš sen se vlastně splnil. Tímto chci Martinovi ještě jednou poděkovat za příležitost hrát s D6, kterou mi poskytl, takže Medvěde, díky moc 🙂

S kapelou máš za sebou pár prvních zkoušek. Jaký z toho máš pocit? Co tě překvapilo nebo nadchlo?

Po prvních zkouškách jsem nadšenej! Naskočil jsem sice do fáze, kdy je hodně práce a je to náročné, protože se tvoří nové album. Beru to ale jako výzvu ukázat co ve mně je. Udělal jsem dobře, když jsem se rozhodl začít s kapelou hrát, doufám, že i oni jsou se mnou spokojený.

A co mě překvapilo? Asi to, kolik Jacka Danielse se dá vypít v šesti lidech. 🙂

Se smržovskou bandou jsi teprve krátce, ale jak vnímáš vnitřní prostředí kapely hned z kraje?

Ostatní členy, krom Medvěda, jsem neznal a nevěděl jsem, do čeho jdu. Upřímně jsem byl ze začátku dost nervózní, ale teď se už cítím jako právoplatný člen. Vím a cítím, že je hudba baví jako mě a je to pro ně důležitá část života. Cítím se tudíž velice dobře a těším se na každou zkoušku. Beru je už jako druhou rodinu.

Jak je pro tebe těžké naskočit do rozjetého vlaku DanGar Six? Má kapela vysoké nároky? 🙂

Jak jsem již řek, jsem rád, že se mohu podílet na novým albu, ale nebudu lhát… Je náročný naučit se kompletně celý repertoár, ale s tím jsem do toho šel. I když je to časově náročné mám chuť a elán. Hudba je nedílnou součástí mě, stejně jako bicí, a jsem schopný kapele ukrojit čas nejen ze svého volna, ale i rodinného a pracovního času. Vlastně veškerý volný čas momentálně vkládám právě do kapely. Tudíž ano, nároky jsou vysoké, ale tlak tvoří diamanty. 🙂

Co budeš muset ve svém dosavadním životě změnit, přizpůsobit, omezit, aby jsi stihl v životě naplnit i tuto hudební stránku? O kapele je známo, že je dost časově vytížena kvůli počtu koncertů během celého roku.

Určitě jsem momentálně kromě svého podnikání trochu upozadil i přítelkyni. Ve volném čase, když zrovna nemáme s DG6 zkoušku, chodím sám cvičit na bicí. Ale vzhledem k tomu, že mě Valerie plně podporuje, tak to zvládá dobře. Je ráda, že zase hraju a dělám to, co mě baví a naplňuje. Vím, že v tomhle mám skvělou a tolerantní ženu.

Čeho bys chtěl s DanGar Six dosáhnout?

Vždycky byl můj sen vyrazit na několika měsíční turné a vyprodávat městské haly. Tohoto bych chtěl s D6 dosáhnout.

Martine, díky za rozhovor a mnoho úspěchů a splněných snů v tvé nové spolupráci s DanGar Six.

Taky díky za interview

Categories: Nezařazené